Tyto informace nejsou určeny k propagaci xenofobních, neonacistických nebo nacionalistických hnutí potlačujících svobodu vyznání, názoru nebo toleranci k různým rasám. Jde čistě o informace o zločinecké organizaci, která se podílela na válečných zločinech včetně Prlovského masakru z 23.4. 1945 D.G 2012
HISTORIE SS
Emblém z roku 1923
Vznik Schutstaffeln přímo souvisí s koncem I.světové války. Z té se vrátily statisíce vojáků, rozčarovaných jednak, ze stavu v jakém se Německo po válce nacházelo a za druhé se cítili poníženi Versailleskou smlouvou a příměřím vůbec.
Německá společnost se rozdělila na levicové síly hledající vzor v Ruské revoluci z roku 1917 a na krajně pravicové bojůvky tzv. Freikorps, které se střetávaly s levičáky, kteří měli též narychlo zbudované bojové oddíly a chtěli vlastní německý socialistický stát.
Tyto střety politických protivníků obou stran si vynutily vznik jednotek dobrovolníků, jež chránily prominentní představitele jednotlivých stran. Navrch v organizování těchto tlup měli pravicoví extrémisté u kterých bylo násilí proti oponentům přirozené. Většinou to byli frustrovaní vojáci z Velké války, kteří se neuměli zařadit do normálních kolejí mírového života.
Německo mělo po válce povolenu armádu o počtu pouhých 100 tisíc mužů začleněných do tzv. Reichswehru.
Přímým předchůdcem SS byl oddíl SA nazvaný Stabswache (Štábní stráž), zřízený v květnu 1923 v počtu 8 mužů pod vedením Emila Mauriceho s cílem chránit vedení NSDAP při veřejných akcích (následně přejmenovaný na Stoßtrupp Adolf Hitler a rozšířený o další čtyři muže). Po Mnichovském puči a zákazu NSDAP byl oddíl rozpuštěn.
Schutzstaffel (známější pod zkratkou SS nebo runami , česky Ochranný oddíl, byla ozbrojená organizace NSDAP vytvořená v roce 1925 z fanaticky oddaných přívrženců Adolfa Hitlera působících původně jako jeho osobní stráž. V čele SS v době její největší moci stál Heinrich Himmler jako Reichsführer-SS (říšský vůdce SS). S postupem času si organizace podřizovala veškerý státní i bezpečnostní aparát nacistického státu včetně vyhlazovací politiky. Jejím symbolem byly dva starogermánské runové znaky pro S na černém pozadí (svým tvarem připomínají blesk).
Symbol SS
Jedni z prvních esesmanů z roku 1925
Dnem vzniku SS je tak 9. listopad 1925, kdy byla vytvořena elitní bojová a bezpečnostní složka Schutzstaffel (SS) pod vedením Julia Schrecka. Z malé skupinky lidí (vedené stále jako zvláštní oddíl SA) postupně rostla organizace s pevnou vojenskou hierarchií se sklony k násilnickému zastrašování oponentů. 6. ledna 1929 byl do jejího čela jmenován Heinrich Himmler.
4. srpna 1929 byl ukončen čtyřdenní sjezd NSDAP v Norimberku, kde byl mimo jiné vznesen požadavek zavedení všeobecné branné povinnosti v Německu. Sjezd zakončoval slavnostní pochod oddílů SS a SA o síle 60 000 příslušníků. Průvod se neobešel bez násilí a v jeho průběhu došlo k celé řadě pouličních bitek, což mělo za následek další propagaci síly SS respektive celé NSDAP. Rozrůstající se násilí ze strany oddílů SA a SS vedlo 13. dubna 1932 německou vládu k vydání nouzového nařízení „k zajištění státní autority“, čímž byla zakázána činnost organizací SA a SS.
Zákaz legální činnosti SA a SS se nacistů dotkl a tak 14. června téhož roku přislíbil Adolf Hitler, že pokud budou zákony o zákazu jeho úderných oddílů zrušeny, bude jeho strana respektovat a tolerovat Papenův kabinet. Problémy s SA a SS však i nadále přetrvávaly, což vedlo Mezinárodní vládní komisi pro Sársko, že 11. listopadu 1932 nařídila rozpustit formaci obou nacistických křídel.
2. května 1933 došlo v Německu k likvidaci odborů, jejich úřadovny byly masově obsazovány členy oddílů SA a SS. V noci z 29. na 30. června 1934 došlo k vyvrcholení vnitrostranické krize, v níž se Hitler zbavil svých dlouhodobých oponentů včetně osob nepřijatelných pro špičky tehdejší německé armády a upevnil tak svou moc ve straně i navenek. Událost vešla do historie pod názvem Noc dlouhých nožů a došlo během ní k vyvraždění vrcholných příslušníků SA. /Například Ernsta RÖHMA/ Významný podíl na vraždění měly oddíly SS, které byly odměněny vyřazením ze svazku SA a postavením samostatné složky nacistického režimu, podléhající pouze Hitlerovi.
31. března 1935 převzaly jednotky SS strážní a dozorčí službu ve zřízených koncentračních táborech a pozvolna začaly naplňovat své plány o nastolení konečného řešení. 17. června 1936 byl Heinrich Himmler jmenován do funkce šéfa německé policie.
Struktura SS
Tím byl položen základ struktury SS v dalších letech, kdy byly SS rozčleněny na:
Allgemeine-SS - původní teritoriálně členěné SS, které se s postupem doby staly jakousi rezervou pro další složky nacistického režimu
Waffen-SS - ozbrojené křídlo, vybudované jako stranická paralela Wehrmachtu
některé divize WSS se staly elitními jednotkami německé brané moci
SS-Totenkopfverbände - oddíly strážní služby v koncentračních táborech
policejní jednotky - kromě samostatné pořádkové policie (Ordnungspolizei - Orpo) byla součástí SS i bezpečnostní policie (Sicherheitspolizei - Sipo) zahrnující kriminální policii (Kriminalpolizei - Kripo) a Gestapo. SiPo byla později spojena se stranickou bezpečnostní službou Sicherheitsdienst v RSHA pod vedením Reinharda Heydricha.
Na dobytých územích působily tzv. Einsatzgruppen složené z příslušníků SS
V průběhu války se na potírání partyzánského hnutí podílely Zur besonderen Vervendung komanda / např.ZbV31 sídlilo ve Vizovicích odkud zasahovalo proti Ploštině i Prlovu/- oddíly k zvláštnímu určení, tzv. stíhací svazy a stíhací komanda- Jagdgruppen - v případě Prlova to byli příslušníci Jagdgruppe Süd-Ost-Jagdeinsatz Slowakai 323 Einhait Josef.. Měla to být obdoba britských commandos působící po přechodu fronty v týlu nepřítele.
Hodnosti SS
Límcové výložky Nárameníky
SPECIÁLNÍ RUKÁVOVÉ NÁŠIVKY
Typy uniforem SS
PŘEHLED DIVIZÍ
1. SS Panzer Division Leibstandarte SS Adolf Hitler
2. SS Panzer Division Das Reich
3. SS Panzer Division Totenkopf
4. SS Panzer Grenadier Division Polizei Division
5. SS Panzer Division Wiking
6. SS Gebirgs Division Nord
7. SS Freiwilligen Gebirgs Division Prinz Eugen
8. SS Kavallerie Division Florian Geyer
9. SS Panzer Division Hohenstaufen
10. SS Panzer Division Frundsberg
11. SS Freiwilligen Panzer Grenadier Division Nordland
12. SS Panzer Division Hitlerjugend
13. Waffen Gebirgs Division der SS Handschar (kroatische Nr. 1)
14. Waffen Grenadier Division der SS (ukrainische Nr. 1)
15. Waffen Grenadier Division der SS (lettische Nr. 1)
16. SS Panzer Grenadier Division Reichsführer SS
17. SS Panzer Grenadier Division Götz von Berlichingen
18. SS Freiwilligen Panzer Grenadier Division Horst Wessel
19. Waffen Grenadier Division der SS (lettische Nr. 2)
20. Waffen Grenadier Division der SS (estnische Nr. 1)
21. Waffen Gebirgs Division der SS Skanderbeg
22. SS Freiwilligen Kavallerie Division Maria Theresa
23. Waffen Gebirgs Division der SS Kama (kroatische Nr. 2)
23. SS Freiwilligen Panzer Grenadier Division Nederland
24. Waffen Gebirgs Division der SS Karstjäger
25. Waffen Grenadier Division der SS Hunyadi (ungarische Nr. 1)
26. Waffen Grenadier Division der SS Hungaria (ungarische Nr. 2)
27. SS Freiwilligen Grenadier Division Langemarck
28. SS Freiwilligen Panzer Grenadier Division Wallonien
29. Waffen Grenadier Division der SS (russische Nr. 1)
29. Waffen Grenadier Division der SS (italienische Nr. 1)
30. Waffen Grenadier Division der SS (weissruthenische Nr. 1)
31. SS Freiwilligen Grenadier Division
32. SS Frewilligen Grenadier Division 30.Januar
33. Waffen Grenadier Division der SS (ungarische Nr. 3)
33. Waffen Grenadier Division der SS Charlemagne
34. SS Freiwilligen Grenadier Division Landstorm Nederland
35. SS Polizei Grenadier Division Polizei Division II
36. Waffen Grenadier Division der SS Dirlewanger
37. SS Freiwilligen Kavallerie Division Lützow
38. SS Panzer Grenadier Division Nibelungen
Tyto divize Waffen-SS byly zformovány pouze na papíře nebo v posledních dnech války. O těchto divizích je velmi málo informací.
26. SS Panzer Division
27. SS Panzer Division
39. Gebirgs Division der SS Andreas Höfer
40. SS Freiwilligen Panzergrenadier Division Feldherrnhalle
41. Waffen Grenadier Division der SS Kalevala (finnisches Nr. 1)
42. Waffen-SS Division Niederschsen
43. Waffen-SS Division Reichsmarschall
44. Waffen-SS Panzergrenadier Division Wallenstein
45. SS Division Waräger
Není žádný důkaz, že by 45. SS Division někdy existovala.
DALŠÍ JEDNOTKY SS
Fotogalerie: WAFFEN SS
